Zemědělci ceny nešroubují, potraviny v krátké době nezlevní
„Zemědělci šroubují ceny. Inflace je u nás tak vysoká, protože u nás zemědělci vyšroubovali ceny nahoru. Není důvod, aby se potraviny zdražovaly, naopak jejich ceny by měly jít dolů.“ To je několik výroků ministra zemědělství z poslední doby, které bohužel opět ukazují, že pan ministr Nekula vlastně vůbec neví, jak funguje resort zemědělství a potravinářství. Realita je totiž ale mnohem složitější. Pojďme si to podrobněji rozebrat.
Čeští zemědělci netvoří cenu
Kdyby pan ministr Nekula trochu lépe znal svůj sektor, tak by věděl, že ceny zemědělských komodit u nás netvoří čeští zemědělci, ale že ceny u nás pouze kopírují ceny evropské, potažmo světové. Český trh je natolik malý, že nemůže významněji vývoj cen ovlivňovat, pouze je kopíruje. A je naopak dlouhodobým, bohužel ale zatím nesplnitelným přáním našich zemědělců, aby mohli své realizační ceny více ovlivňovat. Je smutné, že toto pan ministr neví, protože by pak nemohl tvrdit takový nesmysl, že naši zemědělci šroubují ceny. Realita je taková, že zemědělcům je cena ze strany obchodníků či zpracovatelů víceméně oznamována.
Čeští zemědělci prodávají svou produkci levněji
Dlouhodobě u nás platí, že čeští zemědělci prodávají svou produkci levněji, než jejich kolegové v Evropě. Vlivem letošního cenového zvýšení u většiny komodit jsme se sice o něco více přiblížili světovým/evropským cenám, ale úplně srovnatelní s mírou evropského standardu nejsme. Např. realizační cena jatečných býků, za kterou prodávali naši zemědělci v 1. pololetí 2022 (dle ČSÚ), dosáhla 54,54 Kč/kg živé hmotnosti, ale v SRN to po přepočtu v 1. pololetí bylo 70 Kč/kg živé hmotnosti. Tj. naše cena dosahuje cca 80% úrovně ceny V SRN.
V mléce jsme letos na cca 90% průměru ceny v EU: Cena mléka ve třídě Q se u nás zvýšila na téměř 10,40 Kč/l, ale vážený průměr všech členských zemí EU v tomto období (dle MMO) po přepočtu byl přes 11,40 Kč/l. Cena potravinářské pšenice v ČR v 1. pololetí 2022 (dle ČSÚ) dosáhla 7 328 Kč/t, ale v SRN to po přepočtu bylo 8 500 (jsme na 86% ceny v SRN). Cena řepky v ČR (dle ČSÚ) dosáhla rekordních 17 526 Kč/t, ale v SRN to po přepočtu bylo necelých 20 000 (jsme na 88% ceny v SRN). Kdybychom prodávali svou produkci na hlavních komoditních burzách, byla by cena ještě vyšší. Cena potravinářské pšenice na MATIFu (největší evropská komoditní burza) po přepočtu v průměru činila v 1. pololetí 9 200 Kč/t a u nás to bylo 7 328 Kč/t. Letos cena řepky u nás činila 17 526 Kč/t a na MATIFu to v tomto období po přepočtu bylo cca 20 300 Kč/t. Tj. pohybujeme se tak cca okolo 86% této burzovní ceny.
Jinými slovy, čeští zemědělci rozhodně bohužel nejsou tahounem cen, jak ministr Nekula naznačuje, ale naopak prodávají svou produkci levněji, než kdyby ji prodávali na zahraničních burzách. Tvrdit tedy, že je u nás vyšší inflace než v Rakousku či Německu, protože zemědělci vyšroubovali ceny, je naprostý nesmysl. Navíc náklady u nás jsou ve většině nákladových položek zcela srovnatelné (s výjimkou mezd) a u některých klíčových nákladů bohužel vyšší. Například kvůli nečinnosti naší vlády, která víceméně rezignovala na pomoc podnikatelskému sektoru v případě extrémně vysokých cen energií či pohonných hmot, mají naši zemědělci tyto náklady vyšší.
Proč nebudou ceny potravin klesat
Pan ministr Nekula ve svém tvrzení, že ceny potravin budou klesat, vychází z toho, že ceny zemědělských komodit jako je pšenice nebo řepka na komoditních burzách klesají. Tudíž, že bude levnější mouka a díky tomu se sníží i cena pečiva. Jaká je ale realita? Pokles cen obilovin a olejnin během sklizně je zcela běžný každoroční jev, který reaguje na zvýšení nabídky a nemožnost části zemědělců svoji produkci dlouhodobě skladovat. Ti tedy svou produkci prodávají okamžitě tzv. „z pole“ a toho využívají obchodníci ke stlačení ceny. Vůbec to ale neznamená, že by tento pokles korespondoval s vývojem cen nákladů na tuto produkci. Ceny energií, pohonných hmot, hnojiv, náhradních dílů, mzdy, a další náklady se v minulých měsících velmi významně zvýšily a teprve postupně se promítají a ještě budou promítat do realizačních cen zemědělců a potravinářů.
Navíc zemědělské komodity ve finální ceně potravin tvoří jen část celkových nákladů. Např. podíl mouky na ceně pečiva tvoří pouze něco mezi 5-15 % celkových nákladů, zbytek tvoří energie, plyn, mzdy, pohonné hmoty atd. A například vysoká cena energií se do cen dosud promítá zatím jen částečně, protože ke zvyšování tarifů dochází postupně. Navíc potravináři ani zemědělci nemají sílu okamžitě tyto náklady promítnout do svých realizačních cen, proto jim vznikají významné ztráty, které doposud financují ze svých rezerv. Pokud se jim ale tyto náklady nepodaří dříve či později do cen promítnout, pak budou nuceni své provozy zavřít. Mimochodem, někteří to již byli nuceni udělat, toho si ale asi pan ministr nevšiml.
Rozhodně tak nelze očekávat, že by během několika týdnů ceny potravin klesaly. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu bude důležitý vývoj cen energií, plynu, pohonných hmot, mezd a také dalších environmentálních omezení, které budou zemědělcům dále zvyšovat náklady. Rozhodně ale potraviny, i kdyby dnes skončila válka na Ukrajině, neklesnou na původní ceny jako jsme byli zvyklí v minulých letech.
Ke konkurenceschopnosti
Ve svém rozhovoru pan ministr také varuje české zemědělce a potravináře, že pokud „nezareagují na klesající cenu obilí a dalších komodit, tak je zahraniční konkurence převálcuje“. Škoda jenom, že stejnou starost nemá, když se srovnávají ceny vstupů, jako je energie, plyn, pohonné hmoty a také výše zemědělských podpor. Zatímco všechny evropské země postupně schvalují různé formy podpory pro podnikatele, aby jim kompenzovaly extrémně zvýšené náklady, u nás je realita zcela jiná. Vláda je k požadavkům podnikatelů, nejenom v sektoru zemědělství a potravinářství, zdrženlivá a navíc v rámci strategického plánu udělala bezprecedentní kroky podvazující konkurenceschopnost našich producentů. Například Polsko svým zemědělcům pomáhá mnohem významněji. Kompenzuje jim nejenom vyšší ceny energií a pohonných hmot, ale také vysoké ceny hnojiv. Navíc polská vláda schválila snížení DPH u potravin na nulu. Je potom zcela logické, že polské potraviny musí být levnější, než ty české. A tak když česká vláda podpoří slabší sociální skupiny určitou formou podpory, což je naprosto v pořádku, výsledek bude takový, že např. matka samoživitelka tyto prostředky vezme a nakoupí za ně levnější polské potraviny od více podpořených polských zemědělců a potravinářů. Pan ministr by měl na vládě více bojovat za to, aby čeští producenti měli srovnatelné podmínky s jejich konkurenty v zahraničí. Pak může rozhodovat schopnost či neschopnost vyrobit a prodat levněji.
K ziskovosti zemědělců
Pan ministr Nekula hovoří o tom, že čeští zemědělci se mají dobře, a že budou mít letos rekordní zisk až 30 mld. Kč. Klidně se s panem ministrem vsadím, že zisk českého zemědělství 30 mld. kč rozhodně nebude. Pan ministr ve svém tvrzení pravděpodobně vychází z představy, že když ceny komodit letos na jaře vystoupaly na své maximum, že všichni zemědělci celou úrodu prodali za tuto cenu. Tak to ale nefunguje. Tento nárůst cen využilo jen velmi malé množství zemědělců, kteří měli ještě nějakou část své úrody naskladněnou. Reálně ale už v té době byla většina úrody dávno prodaná za mnohem nižší ceny. Pan ministr také vůbec nevnímá zvýšení nákladů, které meziročně vzrostly cca o 30% a pro zemědělce s živočišnou výrobou je ten nárůst ještě mnohem vyšší. Navíc ještě ani neskončila sklizeň abychom mohli tvrdit, jaké budou výsledky hospodaření. Navíc je třeba také vnímat i vývoj u dalších komodit, než jenom u obilí a řepky. Cena kuřat v 1. pololetí 2022 činila 24,84 Kč/kg živé hmotnosti tedy stejně jako v roce 1998 a samozřejmě nepokrývající výrobní náklady. Cena brambor v průměru r. 1995 činila 7 982 Kč/t a v 1. pololetí 2022 to bylo pouhých 4 827 Kč/t. Výkupní ceny cukrovky dle ČSÚ jsou nižší než cca před třiceti lety: 785 Kč/t v roce 2022; to je méně než např. v r. 1991, kdy cena byla 851 Kč/t atd.
Nakonec si dovolím jednu poznámku, podnikatelský důchod zemědělství ve výši cca 20 mld. Kč, o kterém ministr rád hovoří, nejenom, že nerovná se zisk, ale zároveň je nižší než míra podpor, které do zemědělství směřují. Jinými slovy, o ziskovosti českého zemědělství dnes významně rozhodují státní úředníci a pan ministr. To je stejné v celé Evropě, která sektor zemědělství extrémně zregulovala. To by si měl pan ministr uvědomit. Protože na rozdíl od něho, všechny ostatní země hledají cestu, jak zajistit pro své obyvatele kvalitní, cenově dostupné domácí potraviny a jak své producenty za současné situace udržet.
Závěrem
Ve svých vyjádřeních pan ministr Nekula velmi vážně poškozuje jméno našich zemědělců a potravinářů. Opět se mu podařilo hodit granát do již tak napjaté atmosféry v sektoru zemědělství a rozjitřit náladu mezi zemědělci a potravináři, která se dospodu neuklidnila po radikálních změnách strategického plánu českého zemědělství na budoucí období. Nerozumím tomu, proč takováto vyjádření vysílá. Skoro se mi zdá, že cílem je neustále provokovat zemědělce k dalším demonstracím.
Martin Pýcha
Je opravdu špatně, že premiér jel do zemědělského podniku?
Mnoho komentářů vyvolala tento týden návštěva premiéra a ministra zemědělství v zemědělské škole a zemědělském podniku. Tato návštěva proběhla v době,když zároveň probíhala stávka demonstrace organizované odbory.
Martin Pýcha
Jak je to s dovozy potravin z Ukrajiny?
Dovozy zemědělských komodit z Ukrajiny vyvolaly velké obavy z jejich kvality. Nikdo se ale nezabývá dopadem na české zemědělství a potravinářství, které přichází o odbytiště a může to nakonec skončit i krachy našich zemědělců.
Martin Pýcha
Konsolidační balíček vlády – takto je to špatně
Proč vznikl spor mezi vládou a odbory na téma dopadu konsolidačního balíčku na rodiny v Česku. Kde je to chyba vlády, co dělá špatně. A zda vládu vůbec zajímá skutečný dopad jí schválených opatření.
Martin Pýcha
Saldo agrárního zahraničního obchodu: Ještě horší, než jsme čekali
Saldo agrárního zahraničního obchodu se dlouhodobě zhoršuje. Stále rostoucí závislost na dovozu potravin ukazuje, že „je něco špatně ve státě českém“, tedy přesněji v českém zemědělství a potravinářství. Vládu to ale netrápí.
Martin Pýcha
Kdo zvyšuje ceny potravin?
V médiích opakovaně zástupce obchodníků nevybíravým způsobem obviňuje ze zvyšování cen potravin zemědělce. Pojďme se podívat na příkladu vajec, jak to cenami mezi zemědělci a obchodníky ve skutečnosti je.
Martin Pýcha
Česko v pozici rozvojové země uvnitř EU
Zahraničně obchodní bilance ČR se letos výrazně zhoršuje. Bohužel na tomto zhoršení se podílí také agrární zahraniční obchod. Vývozy obilí, mléka či živých zvířat ukazují, že vyvážíme suroviny a dovážíme přidanou hodnotu.
Martin Pýcha
Zástupce nadnárodních řetězců lže? Potraviny zlevnit nemohou
V posledních týdnech se opakovaně zástupce nadnárodních obchodních řetězců, přesněji prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, snaží vytvořit dojem, že za vysokými cenami pečiva stojí „nenažraní“ zemědělci. Realita je jiná.
Martin Pýcha
Zbabraná pomoc, nebo spíše jiný úmysl?
Vláda včera představila plán na snížení dopadů vysokých cen pohonných hmot. Spíše, než o reálné snížení současných vysokých cen, jde ale ve skutečnosti o záměr naplnit svůj program a poškodit politického oponenta.
Martin Pýcha
Válka povede k dalšímu růstu cen potravin
Ceny potravin v posledních měsících významně rostou, což je způsobeno rychle rostoucími náklady. Vpád Ruska na Ukrajinu tento růst ještě významně posílí.
Martin Pýcha
Dopady evropských ekologických strategií do zemědělství – za hodně peněz málo muziky
Zpráva o dopadu ekologických plánů na zemědělství ukazuje, že nás čeká propad zemědělské produkce, zvýšení cen potravin, pokles exportu a nárůst dovozů potravin. Navíc očekávané ekologické přínosy budou poloviční.
Martin Pýcha
Závěry NKÚ v oblasti zemědělství vyvolávají vážné pochyby
Nejvyšší kontrolní úřad tvrdí, že se u nás dlouhodobě neřeší kvalita a znečištění vody způsobované zemědělstvím. Tato tvrzení jsou chybná. Přístup zemědělců se totiž radikálně změnil a čísla je třeba chápat v celkovém kontextu.
Martin Pýcha
Švýcaři ekologicky v referendu odmítli zákaz používání pesticidů
Švýcaři minulý týden v referendu odmítli zákaz používání pesticidů a poskytování dotací pouze těm zemědělcům, kteří pesticidy nepoužívají. Zdánlivě neekologický výsledek je ve skutečnosti mnohem ekologičtější než navrhovaný zákaz.
Martin Pýcha
Výzva k evropským politikům: „Dělejte svou práci“
Politické orgány EU se stále nemohou dohodnout na budoucím nastavení Společné zemědělské politiky. Poslední jednání zkrachovalo minulý týden. Ze zemědělců se tak stávají rukojmí politiků, kteří si neuvědomují jaké to má dopady.
Martin Pýcha
Ekologizací k vysokým cenám potravin a potravinové nesoběstačnosti
Téměř čtvrtina zemědělské půdy ČR má být do sedmi let v režimu ekologického zemědělství, to plánuje Ministerstvo zemědělství. Snaha prosazovat biopotraviny za každou cenu, ale zvýší ceny potravin a zhorší potravinovou soběstačnost
Martin Pýcha
COVID přispěl ke zlepšení agrárního salda
Průběžné výsledky agrárního zahraničního obchodu ukazují, že koronavirová krize přispěla k jeho zlepšení. I tak je ale výsledek stále špatný. Saldo za celý rok 2020 bude pravděpodpně - 36 mld. Kč a dovoz potravin pokračuje.
Martin Pýcha
Mzdy musí růst i kdyby na chleba nebylo
Důvodem poněkud provokativního titulku mého článku je návrh na zvyšování minimální mzdy a doporučení pro zaměstnavatele, jak přistupovat k práci z domova z pera Ministerstva práce a sociálních věcí.
Martin Pýcha
Evropské zemědělství na rozcestí. Jakou cestou půjdeme?
V posledních týdnech vrcholilo v Evropském parlamentu a v Evropské radě jednání o Společné zemědělské politice EU (SZP), která je rámcem evropského zemědělství a jejíž výsledek může významně ohrozit naše zemědělce.
Martin Pýcha
Proč zemědělci ořou méně, než před dvěma sty lety?
Právě v tomto podzimním období můžeme normálně vidět zemědělce na polích, jak připravují půdu na další plodiny. A jedním z častých dotazů a připomínek, které mi lidé posílají, je „Proč už dnes zemědělci neořou?“.
Martin Pýcha
Ukončete žně, rušíte noční klid!
Předpověď na další den: Od rána má pršet a místy hrozí i přívalové deště a krupobití. Tak tato předpověď v období sklizně je pro zemědělce noční můrou. Proto můžeme v současnosti vidět kombajny i za tmy, jak sklízejí úrodu.
Martin Pýcha
Otevřený dopis fotbalistům Baníku Ostrava ve věci klecových chovů nosnic
Před několika dny zveřejnil Fotbalový klub Baník Ostrava video „Baník proti klecovým chovům!“. Dovolil jsem si na něj reagovat z pohledu zemědělců.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 32
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1047x