Konsolidační balíček vlády – takto je to špatně

Proč vznikl spor mezi vládou a odbory na téma dopadu konsolidačního balíčku na rodiny v Česku. Kde je to chyba vlády, co dělá špatně. A zda vládu vůbec zajímá skutečný dopad jí schválených opatření.     

Možná jste zaznamenali v posledních dnech spor mezi vládou a odbory na téma dopadu konsolidačního balíčku na rodiny v Česku. Odbory zveřejnily své odhady, že konsolidační balíček připraví tříčlennou rodinu až o 178 tisíc Kč/rok a někteří členové vlády na tyto odhady okamžitě reagovaly odmítnutím a tvrzením, že tyto odhady zbytečně děsí veřejnost. Jako zástupce zaměstnavatelského svazu se velmi často dostávám do sporu a názorového střetu se zástupci odborů. V tomto případě se však odborářů musím zastat. Nevím, kde je pravda a jak velké budou skutečné dopady, ale současný přístup vlády špatný.

Odbory stejně tak jako zaměstnavatelé neměli a doposud nemají přístup k detailním informacím konkrétního nastavení vládního úsporného balíčku a tak dopady můžeme jenom odhadovat, na základě veřejně v médiích zveřejněných informací. To že odbory se pokusili nějaké dopady kvantifikovat je podle mého názoru zcela v pořádku. Co není v pořádku je nekomunikace vlády se sociálními partnery. Vláda schválila balíček opatření po interních jednáních ve středu minulý týden, zveřejnila ho ve čtvrtek 11.5. a premiér Fiala následně v médiích konstatoval, že na uvedeném balíčku nehodlá budoucnosti již nic měnit. V pondělí následujícího týdne pak proběhlo jednání tripartity, kde se sice mohli zástupci sociálních partnerů k uvedenému balíčku vyjádřit a také všichni nabídli spolupráci. Nicméně ani oni neměli žádné detailní informace, proč vláda přistoupila k takovému nastavení úsporných opatření jaké představila. Jinými slovy vláda nejenom, že neinformovala a nediskutovala se sociálními partnery, ale zároveň dopředu ústy premiéra, odmítla akceptovat jakékoliv připomínky k navrhovanému balíčku. To že na to odbory zareagovaly vyhlášením stávkové pohotovosti, není příliš šťastné, ale je to jenom následek na špatnou komunikaci ze strany vlády.

Podle mého názoru je absurdní, když odbory na základě neúplných informací odhadují dopady do příjmů některých sociálních skupin a vláda místo toho, aby přišla se svými vlastními analýzami, jejich čísla zpochybňuje, kritizuje a vyzývá, aby jim odboráři předložili, jak k těmto číslům došli. Tato situace by totiž vůbec nenastala, kdyby vláda postupovala zcela standardně jak by v takovýchto případech postupovat měla. Tj. po vytvoření koaliční dohody uvnitř vlády, nechat zpracovat analýzy dopadů dohodnutých opatření na vybrané cílové skupiny (sociálně slabé skupiny, skupiny podnikatelů či sektorů ekonomiky atd.) a se znalostí těchto dopadů pak zahájila diskusi se sociálními partnery, odbory a zaměstnavateli, v rámci tripartity. Vládu ale zajímá především dopad do státního rozpočtu. To je samozřejmě zcela v pořádku, úsilí vlády o konsolidaci rozpočtu je třeba ocenit, ale vnější dopady zaváděných opatření jsou stejně důležitá a z hlediska sociálního smíru klíčová.  

Pak by nemusely dopady odhadovat odbory. Naopak by se všichni měli možnost vyjádřit k potenciálním dopadům a teprve poté by bylo zcela v pořádku, upravené návrhy poslat do legislativního procesu. A možná i s podporou některých sociálních partnerů. Vláda Petra Fialy ale tyto kroky přeskočila. Možná je nepovažuje za důležité, ale spíše je to dáno tím, že se bojí, aby se velmi obtížně vytvořená dohoda uvnitř pětikoalice, podrobením standardní diskuse, nerozpadla.

Ať je to, jak chce, vláda by v reakci na odhadu odborů, neměla tyto odhady dehonestovat, ale naopak by měla okamžitě zveřejnit vlastní čísla a dopadové studie. To je totiž jediná správná odpověď, která jedině může uklidnit emoce, ukončit šíření různých dezinformací a dohadů ve veřejném prostoru a racionalizovat diskusi nad konkrétními fakty.