Ať už jsou argumenty jakékoliv, tak se stačí podívat v létě na pole po dešti. Pole, které je na podzim ošetřenou orbou, je mokré, ale na neoraném poli jsou jezera a to mnohdy několik dní. Tolik ke schopnosti pole přijmout a udržet vodu.

Já myslím, že po vládě ANO a ČSSD je už republika rozvoraná dost.

Nebudu reagovat na konkrétní věci, jen napíšu svůj konzervativní pohled na hlubokou orbu.

Orba je operace základního zpracování půdy, při níž dojde k odkrojení půdní skývy, jejímu rozdrobení a převrácení. Čím je těžší půda, tím hůř se drobí, což však není na závadu. Oře se na podzim, přes zimu mráz hroudy roztrhá a jarní předseťová příprava půdu připraví k setí.

Odkrojením skývy dojde k přerušení kapilárního systému, kterým spodní voda vzlíná směrem k povrchu, takže nikoliv vysušuje, ale zabraňuje vysoušení. Pokud by orba vysoušela, zemědělci by těžko podmítali, protože podmítka je vlastně určitá forma velmi měkké orby, která je určena právě k přerušení kapilár, aby se spodní voda neodpařovala. Celkový povrch hrud je mnohonásobně větší, než výměra, na které se nacházejí, čím se zvyšuje vsakovací povrch ornice a ta mnohem lépe vodu vsákne. Nerovnosti brázdy zabraňují odtékání vody, zvyšují hydrostatický tlak, který "přetlačí" vzlínavost vody v kapilárách a obrátí její tok směrem do hloubky.

Většina plodin se seje do hloubky okolo 10 cm, a to tak, že se prokypří cca 15 cm mocná vrstva ornice, ta se poté utuží válením, čímž se vytvoří lůžko pro semínko, zásobované spodní vodou, jež vzlíná kapilárami, a secí stroj následně vytvoří rýhu, do které semínko uloží a zahrne. Případně znovu zaválí. Říká se tomu "tvrdá postýlka, měkká peřinka". Pokud žijí houby v hloubce do 15 cm, spolehlivě je poškodí i bezorebné secí stroje.

Pracovní rychlost bezorebného secího stroje je nižší než pracovní rychlost soupravy traktoru s pluhem, přičemž šířka záběru je prakticky shodná. Podobný je i potřebný výkon traktoru pro agregaci s pluhem/bezorebným secím strojem. Bezorebný secí stroj má poháněné pracovní orgány zpracovávající půdu - většinou rotační brány, což spotřebuje velkou část výkonu traktoru. Traktor strání na poli více času, spálí více nafty než souprava s pluhem.

Na druhé straně souprava provede všechny operace najednou, při jednom přejezdu, čili odpadá následné předseťové zpracování půdy a setí. Při oddělených operacích se ale využívá technika se širokým záběrem, až 6 x širší, než je šíře bezorebného secího stroje, takže zátěž ovzduší oxidem uhličitým je srovnatelná. A emise oxidu uhličitého z půdy jsou naprosto zanedbatelné. To je větším problémem únik metanu jakožto produktu tlení, ten je z hlediska skleníkového efektu mnohem významnější.

Není jiná operace, která by byla schopna zapravit do půdy tolik organické hmoty, jako hluboká orba. Pod okopaniny se dává i 60 tun hnoje na hektar, to ničím jiným nezapravíte. To, že klesl podíl organické části v půdě, není vinou orby, ale je to vinou její absence. Při čtyřhonovém hospodaření (ozim - okopanina - jařina - jetelovina) docházelo k hluboké orbě jednou za 4 roky (pod okopaniny), přičemž hodně organické hmoty zbylo v půdě i po jetelovinách. Při dnešním tříhonovém (jařina - ozim - řepka/kukuřice) dochází k hluboké orbě jednou za 6 let (pod kukuřici), jeteloviny odpadly docela.

Orba je v procesu zpracování půdy nesmírně důležitá operace. Je to jediná operace zkvalitňující půdu - zlepšuje strukturu, zapravuje organické zbytky, zlepšuje hospodaření s vláhou. Ano, musí se dělat pečlivě, musí se dodržovat směr pokud možno po vrstevnici a neměla by se dělat za vysokých teplot. Ale to neznamená, že by se neměla dělat vůbec. Žádné náhražkové zpracování půdy ji nenahradí.

Argumenty vypadají přesvědčivě, ale sám si stejně myslím, že když tchánova rodina hospodařila po staru, orala pluhem se zapřaženými kravami, hnojila jejich mrvou a sklízela 18 q pšenice po hektaru, bylo zrno z pohledu výživového mnohem zdravější. Mimo to, po polích létala početná hejna koroptví a běhaly stovky zajíců,

Bohuzel nemam cas na hluboky pruzkum, ale nektera tvrzeni by si vyzadovala vedceky vyzkum na zaklade fyzikalnich zakonu.

Moc dobrý kurzík pro pražáka žijícího na venkově

Zajímavý názor obhajující styl hospodaření posledních 10-15 let.

Kam to vede můžeme vidět na spoustě videí z polí západního světa, kde se supertěžké stroje topí po kabiny v blátě.

V devadesátých letech byly nejtěžší stroje Kirovec a E516 s celkovou hmotností max 20t i s nářadím.

Dnes lítají po polích velkou rychlostí traktory o výkonu 250-300 HP, hmotnosti 16tun s 10 tunovým samozběracím vozem na který se naloží 20 tun. Tedy soupravy s hmotnosti kolem 45 tun.

Ano, bezorebné technologie patří k metodám intenzivního hospodaření, ale jsou z hlediska delšího časového horizontu neudržitelné.

Další problém je vymizení pestrosti plodin. Dneska se točí stále dokola pšenice, ječmen, řepka, kukuřice případně vojtěška. Na tyto plodiny je bezorebná technologie použitelná. Podstatně se na většině území zastavila produkce brambor, cukrovky, řepy, hrachu atd. Pod tyhle plodiny se orat musí.

My starší jsme se učili, že ruchadlo vynalezli bratranci Vaverkové... Ovšem v době, kdy ho vynalezli, se v již Anglii pluhy vyráběly průmyslově.. Nechme toto tvrzení vlastencům.