Zatímco na záporné bilanci celkového zahraničního obchodu, která v roce 2022 dosáhla nejhorší úroveň od vstupu Česka do EU ve výši -198,1 mld. korun, se podepsaly především drahá ropa a plyn, v případě zahraničního obchodu s potravinami a agrárními komoditami jsme si už bohužel na neustále se prohlubující záporná čísla museli zvyknout.
Saldo agrárního zahraničního obchodu ČR má zhoršující se tendenci: Okolo roku 2000 se pohybovalo v řádu okolo mínus 20 mld. Kč, po vstupu ČR do EU okolo mínus 30 mld. Kč a od r. 2018 (vyjma roku 2020) přesahuje mínus 40 mld. Kč. Náš odhad na letošní rok byl, že saldo dosáhne - 45 mld. Kč, ale mýlili jsme se. Saldo v r. 2022 je nakonec ještě horší. Dle údajů ČSÚ dosáhlo na mínus - 46,6 mld. Kč, což jsou druhé nejhorší výsledky v historii. O něco vyšší bylo pouze saldo v r. 2019, kdy činilo mínus 47,4 mld. Kč.
Trend vývoje Agrárního zahraničního obchodu (Zemědělský svaz ČR (z dat ČSÚ))
Navzdory národní strategii pro české zemědělství, která deklaruje záměr zastavit pokles soběstačnosti u některých komodit se ukazuje, že zůstává pouze u slov. Realita je zcela jiná. Dovozy potravin neustále rostou a to i takových, které můžeme a dokonce i umíme vyprodukovat u nás. A s tím rostou i další negativní jevy, jako převozy velkých objemů potravinářského zboží na velké vzdálenosti a přetížení země kamionovou přepravou každodenně vozící zboží do obchodních řetězců, negativní dopady na krajinu atd.
Hlavní příčina vysokého záporného salda ČR je přitom stále stejná: většinu záporného agrárního salda ČR tvoří vysoké záporné saldo u masa. V r. 2022 oproti 2021 se záporné saldo ze zahraničního obchodu ČR s masem zvětšilo: v absolutní hodnotě za r. 2022 přesáhlo mínus 29,1 mld. Kč, přičemž za r. 2021 bylo mínus 23,5 mld. Kč. A bohužel tento trend bude pokračovat, díky politice této vlády, která se rozhodla podniky, které jsem hlavními chovateli zvířat připravit o významnou část podpor. To se musí negativně promítnout do jejich konkurenceschopnosti, protože dovozy, které vytlačují naši produkci jdou ze zemí, kde jsou podpory mnohem vyšší. A současné nastavení podpor tento rozdíl bohužel ještě více prohloubí. Zpracovatelům a obchodníkům se tak bude dovoz ze zahraničí vyplácet ještě více než doposud. Nejde ale jenom o maso, dovážíme stále více ovoce a zeleniny, nebo mléčných výrobků.
Naopak hlavní podíl na zlepšování agrárního salda má obilí, které se stalo největší exportní položkou. V r. 2022 oproti roku 2021 se kladné saldo ze zahraničního obchodu ČR obilím zvýšilo o 32% (v absolutní hodnotě v r. 2022 bylo téměř 20 mld. Kč). Tak vysoké kladné saldo není v žádné jiné komoditní agrární třídě. Příčinou je především zvýšená cena obilovin na světových trzích
Pokud vláda konečně nezaujme k tomuto vývoji konstruktivní strategický postoj, brzy se dostaneme do stejné situace jako na Slovenku, kde dovozy dosahují podobných čísel jako u nás, ale při mnohem menší velikosti trhu.
